2019 – Cyklozájezd Brdy 19. – 23. 6. 2019

 Ve středu 19. června vyrazili účastníci na další cyklozájezd, který naplánoval odbor KČT Hukvaldy – tentokrát do oblasti Brdy. Brdy neboli Brdská vrchovina jsou zcela právem považovány za kolébku české turistiky a především trampingu. Dnes jen málokterý z turistů, který spěchá na Šumavu ve směru od Prahy tuší, že právě míjí přírodní krásy, které jsou mnohdy srovnatelné s těmi šumavskými. Proto jsme se rozhodli, že dokud Brdy nejsou zatím až tak turisticky profláknuté, využijeme toho, abychom je navštívili.Po pohodové jízdě autobusem s našim cyklovozíkem pro 39 kol ( řídí opět Luboš a to je pro nás záruka pohodové jízdy ) dojíždíme kolem 12-té hodiny do obce Lnáře kde vykládáme kola a míříme na dnešní trasu. Ve Lnářích navštěvujeme zdejší zámek s infocentrem kde se ptáme na zajímavosti zdejšího kraje a někteří berou zavděk ještě výstavou ke 100 letům Sokola ve Lnářích. Ale to už nasedáme na kola a vyrážíme po cyklo 31 přes Újezd u Kasejovic do Kasejovic kde neopomeneme návštěvu zdejší synagogy a poté nacházíme za radnicí zastrčenou hospůdku, kde měli pivko jen za 22 Kč. No, byl by hřích se tady chvíli nezdržet. Dále pokračujeme přes obec Chloumek kde jsou nádherné výhledy do okolí, přes rozcestí Bambousek a lesní cestou – lehkým sjezdem přes rybníky do Kladrubce, Vísky a Čmeliny do Tojic přes Dvorec až do městečka Nepomuk. Na náměstí opět navštěvujeme íčko a navštěvujeme místní pivovar Zlatá Kráva, který je zajímavý tím, že pivo zde dělá sládková – mladá holka. Nezapomeneme navštívit i zámek Zelená Hora známý z filmu Černí baroni. K naší smůle je vstup k zámku nepovolený. Škoda, tak aspoň nakukujeme přes plot, ale není nic vidět. Pokračujeme dále sjezdem k obci Klášter kde míjíme infotabuli o sestřeleném bombardéru z doby 2. světové války a kocháme se krásným pohledem na zámek Zelená Hora. Dále pokračujeme  mírně zvlněným terénem kolem žel. tratě přes obce Srby a Myť kde děláme zajížďku ke Ždírecké zoo – tematickému parku s krásnými dřevěnými a kovovými sochami zvířat.  Po prohlídce zajímavé zoo pokračujeme stále údolím řeky Úslava kolem kolejí, až do městečka Blovice kde se zastavujeme u zámku s krásným anglickým parkem. Máme smůlu, že je už zavřeno, přesto nám mladý kastelán umožňuje nahlídnout aspoň na 1. nádvoří. Absolvujeme ještě táhlejší stoupání po cyklo stezce 2147  do obce Struhaře a poté krásný sjezd do Spáleného Poříčí. Jelikož na zámku kde máme ubytování nemáme zajištěno jídlo, absolvujeme ještě krátkou vyjížďku do hospůdky U Votterů kousek od náměstí. Vaří zde výborně a porce jsou pěkně velké. Na ubytování okupujeme celé podkroví i se společenskou místností, tak večer narážíme pivo (  Zubr Grand ) a sdělujeme si dnešní zážitky . Dnes jsme najeli nějakých 52 km.

2. den – čtvrtek

   Dnešní trasa začíná ze Spáleného Poříčí – každá skupinka si volí dobu odjezdu podle sebe, jenom musí dbát na to, že nás autobus vyzvedává v Příbrami kde je dnes konec etapy v 18 hodin.  Vyrážíme tedy ze Spáleného Poříčí po NS Hvížďalka. U zámecké zahrady míjíme zajímavost v podobě Podhrázského mlýna z roku 1709. Jedeme cestou necestou po NS přes rybník Hvížďalka kde jsou malé Hvížďalské vodopády. Celá NS je věnována zdejším vodním mlýnům. Občas kola i vedeme. Přes Hořehledy míříme lesní cestou č. 2039 vstříc obci Mítov. Před obcí míjíme funkční lom. Samotná obec Mítov je památkovou zónou s roubenými stavbami hameráků a mlýnem z 18. a 19. století. Napočítali jsme až 6 krásných starousedlostí. Jedeme dále po cyklo 2039 přes Nové Mitrovice do Železného Újezdu kde se nad vesnicí tyčí rozhledna Na Skále – železná telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou postavená v roce 2001. Po zdolání 137-mi  schodů spatříme z výšky 25-ti metrů zvlněnou krajinu Šumavy, hrad Radyně, část Plzně, elektrárnu Temelín a celé pásmo Brd. Za celých 15 korun nádherné výhledy. Vracíme se zpět do vesničky kde objevujeme sice zatím zavřenou hospůdku, ale jak nás pan vedoucí vidí, otevírá nám a my můžeme zahnat žízeň. Přes Chynín a dále po zelené tur. značce míříme k vrcholu Třemšín. 8-mi kilometrové mírné stoupání k vrcholu nás vede červená značka a poté od rozcestí pod Třemšínem značka modrá. Dá se říci, že jsme toto stoupání vyjeli skoro všichni, jen posledních 300 metrů je pro turisty, proto vedeme kola. Odměnou nám je trochu zalesněný výhled do okolí z výšky 827 metrů. Jsou zde viditelné pozůstatky hradu, který byl založen již v 10. století a někdy v 16. století zpustl. Kousek pod vrcholem nacházíme upravený partyzánský bunkr z doby 2. světové války. Opouštíme vrchol Třemšín a užíváme si krásný sjezd přes Třemšínskou boudu – kdysi útulnu, po červené značce přes skalní útvar Kobylí hlava Svatojakubskou lesní cestou do obce Hutě pod Třemšínem – rekreační vesnicí a dále do Rožmitálu pod Třemšínem – městu dominuje zámek, který vznikl přestavbou hradu. Historické jádro města je městskou památkovou zónou s kamenným silničním mostem, venkovskými a měšťanskými domky. Po obědě ve zdejší restauraci míříme dále po modré značce na Nesvačily, Strýčkovy a dále do Vysoké u Příbrami kde navštěvujeme památník hudebního skladatele Antonína Dvořáka a přilehlý park s Rusalčiným jezírkem a pomníčkem pplk. Josefa Kholla – veliteli 1. praporu 1. čs. brigády v SSSR. Pokračujeme cestou přes Bohutín kolem několika rybníků a starých těžních věží. Pokračujeme po NS lesopark Litavka kolem dalších rybníků  až k fotbalovému hřišti v Příbrami kde máme odjezd autobusem domů. A jelikož máme ještě spoustu času, bereme zavděk prohlídkou Příbrami. V průběhu dnešní trasy Petr Mynarčík 2x píchnul duši a malý Bertík ošklivě spadl z kola. Večer jsme se ještě sešli u kytar při zpívánkách. Dnes jsme najeli nějakých 65 km.

3. den – pátek

   Kola jsme nechali naložené ve stojanech v cyklovozíku a po snídani někdy po osmé hodině ráno nabíráme směr Plzeň. Vykládáme kola v centru Plzně přímo u Dosan arény – fotbalový stadion Viktorie Plzeň a odtud začíná dnešní etapa, která končí ve Spáleném Poříčí. Navštěvujeme plzeňský pivovar. Jelikož je ještě brzy, hospůdka v pivovaru je zavřená, proto někteří nečekají a vyrážejí a někteří přece jenom čekají a pak si vychutnávají pravé plzeňské ….Projíždíme  Plzní, je to docela oříšek, ale po nějakých 10-ti kilometrech se konečně vymotáváme z Plzně a přijíždíme k Boleveckému rybníku kde zbytek nedočkavců ochutnává také plzeňské… Přes obec Druztová dojíždíme ke zřícenině Věžka – zřícenině gotického hradu ze 14. století na skalnatém vrchu nad Berounkou. Jsou odtud nádherné výhledy na řeku Berounka. Odtud míříme, tentokrát jenom vedle kola brutálním výstupem po žluté značce k hlavní cestě směrem k městečku Chrast. Zde potkáváme jednu z dalších našich cykloskupinek, kteří se utábořili ve zdejší pizzerii na oběd. Dále přes Smědčice, Bušovice a táhlým stoupáním přijíždíme do obce Vítinka kde objevujeme výrobnu nanuků. Ochutnáváme a zjišťujeme, že jsou luxusní a poctivé. Po krátké zastávce sjíždíme do městečka Osek s krásným zámkem a se dvěmi židovskými hřbitovy. Poblíž Oseku navštěvujeme  zříceninu letohrádku Kamýk, který leží na kamennitém vrcholku. Jak židovský hřbitov, tak samotný letohrádek leží ve velmi upraveném parku. Dále míříme přes obec Litohlavy do města Rokycany. Ve městě máme trochu problém s auty – město je totálně zasekané auty. Ochutnáváme ve městě místní pivo Harcíř v hospůdce u Stočesů a plníme přání Petra Mynarčíka vyjet na rozhlednu Kotel. No, docela slušný stoupák po modré značce, ale dali jsme to a rozhledna na vrcholu stojí za to. Je tady volně přístupná rozhledna, která dosahuje výšky 28 metrů. Z vyhlídkové plošiny jsme spatřili vrcholy pohoří Brdy, Šumavy, Českého lesa, Krušných hor a Českého středohoří. Velmi přehledné informační tabule, které dobře informují o každém kopci v okolí. Cesta dál ubíhá velmi rychle – je to pořád nahoru a dolů. A dále přes Veselou a Nevid odbočujeme na modrou značku a po luxusní lesní asfaltce míříme do přírodního parku Kornatický potok kde se nachází trochu zastrčená zříceninka hrádku Lopata. Jméno hradu je pravděpodobně odvozeno z tvaru skály, na které leží. Samotné zbytky hradu i přístup k hradu jsou velmi zajímavé. Ještě máme před sebou zámek Kozel, který některé naše skupinky vynechávají. Ti, kteří se rozhodli  tento zámek navštívit viděli přízemní budovu se čtyřmi křídly kolem vnitřního obdelníkového nádvoří. A kolem zámku se nachází rozsáhlý park, který místy může připomínat vídeňský Schonbrunn. A přes vesničky Šťáhlavice a Milíkov míříme k ubytování ve Spáleném Poříčí. Dnes jsme najeli 71 km.

4. den – sobota

Dnes každý vyráží – skupinky z ubytování vstříc další etapě. Míříme tentokrát na opačnou stranu než včera. Táhlejším stoupáním kolem rozhledny Šťastná u Spáleného Poříčí míříme do Těnovic. Počasí nám moc nepřeje, ale předpověď na tento den má být optimistická. Z Těnovic jedeme polní cestou, která se místy ztrácí ve vysoké trávě do Číčova kde nám začíná pozvolna pršet. Pokračujeme dále směrem na Hořice po cyklo 2288 až na rozcestí Kuřkovská myť nad Míšovem. Zvažujeme zda vyrazit do Míšova na Dny Kawasaki – akce s motorkami atd. ale nakonec míříme na Padrťské rybníky. Jedeme po tur. červené značce, ale cesta je to vcelku pohodlná. U rozcestí Břízkovec u kóty 719 nacházíme místo kde byla plánována stavba tzv. amerického radaru, který měl být součástí protiraketové obrany a dále na červené značce poblíž cesty objevujeme zbytky kláštera Teslína. Jsou zde viditelné pouze rozvaliny stavby. Počasí si dalo říci a je už vcelku obstojně až na tu zimu. Dojíždíme k Padrťským rybníkům a otevírá se nám krásná scenérie rybníků se zdejší krásnou přírodou – trochu to tu připomíná šumavský kraj kolem roklanského potoka. Děláme si tady krátkou pauzu a vidíme vrchol  Praha ( 862 m.n.m. ) s meteorologickým radarem, který monitoruje počasí nad podstatnou částí republiky. Vydáváme se dále po červené značce – kdysi cestě pro tanky kolem Padrťských rybníků ( Dolejší, Výtažník ) až k rozcestí pod Kočkou. U vrcholu Kočka se dříve nacházela chata-útulna KČT, jejíž základy jsou dodnes patrné. Odtud vede krásný několikakilometrový sjezd až k rozcestí Tři Trubky kde potkáváme Marušku s Petrem, kteří dnešní etapu začínali z Příbrami kde byli na noc u sestry. Mynarčíci si opět neodpustili píchnout duši, proto na ně čekáme u loveckého zámečku Tři Trubky. Tady si děláme krátkou procházku na Třítrubeckou vyhlídku s kamenným mořem( 599 m. ) odkud je vidět část Brd. Zpátky u zámečku nás míjí kolona historických motorek a 3 vojenské džípy – je to pěkný rachot – celkový počet je asi 30 motorek ( většinou německých ), které jsou ve velmi dobrém stavu. Pokračujeme dále krásným sjezdem kolem říčky Klabava do Strašic a dále na akci : přehlídku vojenské techniky s ukázkou dukelské operace. Celá akce se odehrávala ve vojenském prostoru v místě zvaném Bahna. Plno lidí si tuhle přehlídku nenechala ujít, takže s koly se docela motáme mezi lidmi. Ještě dost dlouho za námi znějí výstřely  když opouštíme tento prostor a míříme k Dobřívi kde si dáváme opožděný oběd v restauraci Hamrovka. Opět nám začíná pršet a i když se zdá, že mu ujíždíme, přesto nás dohnal. Vypadá to, že dnes pršet už asi nepřestane, proto volíme nejkratší cestu na ubytování. Příkosice, Lučiště, Záluží až do Těnovic. Drobný déšť přechází ve vytrvalý déšť, proto nikde nezastavujeme a sjezdem z Těnovic dojíždíme značně promočení na naše ubytování kde doplňujeme tekutiny naším pivem a sušíme věci. Dnes jsme najeli 60 km.

5. den – neděle

V poslední den vyrážíme na svou poslední brdskou etapu. Vyjíždíme z ubytování směr Těnovice. Tady děláme odbočku pod Těnovickou skálu kde navštěvujeme buddhistickou stúpu, která je volně přístupná veřejnosti. Zrovna v přilehlé budově probíhá bohoslužba. Při významnějších zdejších bohoslužbách se tu setkává několik tisíc věřících. Pokračujeme přes Záluží, Lučiště, Vísky až do Pabčavy. Na silnicích není skoro žádný provoz – holt neděle. Z Pančavy míříme dále neznačenou lesní cestou kolem malé zříceniny bývalého hradu Dršťka a kolem bývalé pěchotní střelnice Kolvín. Využíváme lesních cest, které mají i své názvy – tentokrát  jedeme po lesní cestě Vlásenka. Na rozcestí Josefka se dáváme dále po žluté značce a po cestě Záborecká. Tato část dnešní etapy je krásná. Cesta jenom v lesích, mírný terén a kilometry na cyklotachometrech utěšeně naskakují. Po žluté značce dojíždíme až do Dobřívu kde si dáváme oběd ve stylové hospůdce Stará hospoda – roubená hospůdka z 18. Století. Nutno dodat, že tady vaří velmi dobře. Hned vedle hospůdky je zajímavý kamenný ( švédský ) most přes Padrťský potok ze 17. století. A zároveň hned vedle hospůdky jsme objevili i pamětní síň herce Jindřicha Mošny. Ještě děláme malou zajížďku k Huťskému rybníku kde stojí zděný  vodní hamr, který byl postaven na počátku 19. století. Vodní hamr Dobřív je zařazen mezi národní kulturní památky České republiky – bohužel máme smůlu, protože je v neděli zavřený. Vydáváme se dále po cyklo 2157 do přírodního parku Trhoň. Po cestě míjíme arboretum Žďár Bouchalka se 30-ti základními dřevinami. Zlehka dojíždíme přes Borek do Rokycan kde je dnešní cíl etapy. Někteří ještě berou útokem historické centrum města. Zbytek již nakládá svá kola na přívěs. Kolem druhé hodiny se vydáváme k domovu. Dnes jsme najeli 35 km.