2015 – Cyklozájezd – Máchův kraj, Ralsko, Kokořínsko 24. – 28. 6.

Ve dnech od 24 do 28. června náš odbor turistiky KČT Hukvaldy připravil cyklozájezd na 5 dní do velice zajímavé oblasti Máchova kraje, Kokořínská a Ralska. Dostáváme se do situace, kdy kapacita účastníků našich zájezdů je již hodně dopředu obsazena, s čímž jsme spokojeni.

1. den – Po 12-té hodině sundáváme kola z přívěsu ve vesničce Krnsko poblíž města Mladá Boleslav. Dominantou této vesničky je tzv. Stránovský viadukt vysoký na 20 metrů. V současné době je viadukt v rekonstrukci. Po cyklostezce č. 241 + 143 míříme kolem řeky Jizery do Mladé Boleslavi. Trasa vede rovinatou krajinou kolem stojaté řeky. Město Mladá Boleslav naskýtá plno zajímavostí. Pěkné náměstí, kterému vévodí Stará radnice. Na náměstí je vystaven zajímavý vodní tok řeky Jizery se sochami ve vodě. Dominantou Mladé Boleslavi je Boleslavský hrad postaven někdy ve 13. století. Dáváme se dále po cykostezce č. 241 vstříc zřícenině Michalovická Putna. Stojí na strmém ostrohu nad řekou Jizera poblíž dálnice. Dominantou hradu je válcová věž, která svým náklonem může směle konkurovat proslulé věži v Pise. Je odtud krásná vyhlídka do údolí Jizery. Cesta po rovince nás vede dále přes Josefův Důl kolem Podhradských tůní ke zřícenině rozsáhlého zámku Zvířetice. Nemůžeme nenavštívit zdejší infocentrum, kde si bereme vizitky a prospekty. Kousek od Íčka je i asi 300 m okruh soukromé úzkokolejky dokonce i s točnou pro lokomotivy. Jelikož z mapy zjišťujeme, že se dále cesta bude ubírat jen lesními stezkami až k ubytování na Poslově mlýně, bereme zavděk poslední hospůdkou na trase v Nové Vsi u Bakova. Po trase 8150 jedeme a doslova honíme kilometry v nepříliš těžkém terénu. Lesy zde jsou především borovicové s pískovcovým podložím. Jen cesty jsou asfaltové. Ideální terén pro kola. Občas sice jedeme i po písčité cestě, ale i tak kilometry na cyklocomputerech utěšeně narůstají. Přes hájenku U Bílého kříže, Radechov po Mariánské cestě míříme k městečku Doksy. Občas na nás přes mýtinku vykoukne na kopci hrad Bezděz, který máme po celou dobu na levé ruce. Ke konci dnešního výletu na kolech musíme vzít zavděk informací, kde se nachází naše ubytování – Poslův mlýn – velký rekreační areál poblíž Doks je pro nás doslova ideální. Jako bychom se vrátili minimálně o 30 let nazpátek na tzv. ROH-ácké rekreace. Přesto oceňujeme, že je zde na bungalovech čisto, na jídlo v jídelně se vůbec nemusí čekat a dokonce si můžeme dávat i nášup.
Dnes jsme najeli na 45 km.

2. den – Autobus nás ráno odváží do Liberce a dále pod vrchol Ještěd. Jelikož na parkovišti Výpřež není zákaz vjezdu pro autobusy, necháváme se vyvézt až na poslední parkoviště pod Ještědem – parkoviště Ještědka. Zde děláme nezbytná fota naší celé skupiny s Ještědem. Na vrchol to máme necelý kilometr do kopce. Skoro všichni jej vyjíždějí, někteří za to sklízejí i potlesk od pěších turistů na vrcholu – především Maruška. Viditelnost je dobrá, kocháme se výhledy, fotíme se před věží, marťanem a posilňujeme se před cestou z Ještědu. A vyrážíme na luxusní sjezd z Ještědu směr Osečná. Po cyklostezce 3007 se vydáváme z kopce přes Dánské kameny kolem Malého Ještědu do Křižanského sedla. Cestu nám trochu znepříjemňuje těžba dřeva na trase, ale i s tím se nějak vyrovnáváme. V Křižanském sedle se napojujeme na hlavní cyklotrasu č. 21 a míříme do Křižan. Vyjíždíme po delší době z lesa a otevírají se nám nádherné výhledy na Ralsko a Podralsko. Křižany jsou zajímavé tím, že je zde umístěn tzv. Koňský domov důchodců – ústav – stáje pro staré koně, kteří zde ve slušnosti dožívají. Přes Druzcov jedeme krásnou 3007 vhodnou i na brusle do obce osečná. Snažíme se navštívit zdejší Íčko, ale stavební práce před budovou Infocentra jsou proti naší návštěvě. Přesto se děvčatům podařilo nějaké prospekty a turistické vizitky vyškemrat. Z Osečné míříme na západ po trase 3050 – pěkná cyklostezka jenom lesy a pastvinami po bývalých, dnes už zaniklých vesnicích nás dovede na rozcestí u hrádku Stohánek. Přesně na tomto rozcestí se stala tragická událost s hrdinou Sovětského Svazu generálmajora Antonína Sochora. Na osamoceném pískovcovém suku ( 397 m. )se nachází zbytky skalního hrádku Stohánek. Ve skalním bloku se nalézají upravené místnosti, v nichž byla kdysi poustevna. A po trase 3046 sjíždíme k Hamerskému rybníku – zde se kdysi natáčel film s p. Marvanem Dovolená s Andělem. Cesta nás dále vede k městečku Stráž nad Ralskem. Ničím nás toto město neoslovilo a tak kolem odkalovištních nádrží míříme k městu Mimoň. Přijíždíme k přírodní zajímavosti Průrva Ploučnice zvaná též Pekelný jícen. Je to podzemní náhon bývalého hamru. Svou délkou 150 m a výškou tunelu 6 metrů se jedná o velmi pozoruhodné dílo. Cesta nám pěkně ubíhá, před námi se tyčí na čedičovém kopci ( 696 m. ) zřícenina hradu Ralsko a pod ním Vranovské skály – přírodní památka s unikátními pískovcovými útvary s borovým porostem. Trasa nás dále zavedla přes ploučnický rybník na cyklotrasu vedoucí přes bývalý vojenský prostor Ralsko. Nádherná příroda s občasnými bývalými rozbořeným vojenskými stavbami. Prostě bývalý vojenský prostor obsazenými Rusáky. Nějakým nedopatřením se vynořujeme z lesa přímo na letišti. Většina opuštěných hangárů po letadlech a betonová přistávací plocha. Dnes málo využívaná, ale na kole krásná jízda. A dnešní trasu zakončujeme jízdou po tzv. Dělové cestě. Název této silničky pochází od přesunů děl a vojenské techniky na konci 18. století. Celý den jsme jeli po rovině, nyní si to vynahrazujeme a stoupáme do dlouhého a táhlého kopce. A sjezd na hlavní trasu do Doks stál taky za to – jen pro otrlé.
Dnes jsme najeli na 70 km.

3. den – Tato etapa by se mohla nazývat okolo Macháče a Kokořínskem. V Doksech ne náměstí jsme navštívili Íčko, prošli jsme se po zdejším jarmarku a prohlídli si stánky se zbožím a vyrazili jsme. V muzeu Čtyřlístku měli dopoledne bohužel zavřeno a tak jsme se vydali k hlavní pláži na Macháči, ale s koly jsme tam nemohli. Fotíme se, hlavně Ti, kteří mají originální barevné kecky na nohou. Na koupání to dnes není – ani barva vody v jezeře není zrovna ideální, nasedáme tedy na kola a vyrážíme vstříc dnešní trase. Počasí je na kolo ideální, míříme tedy k Provodínským kamenům. Tato přírodní památka tvořená nápadným čedičovým vrchem tzv. Lysou skálo ( též zvanou Spící panna ) ( 419 m. )je dominantní rozhledový vrch v okolí. Vyskytují se zde vzácné teplomilné květiny. Od této odbočky jedeme po cyklotrase 3053 kolem Novozámeckého rybníka – národní přírodní rezervace. Tento rybník založený v době Karla IV je zahrnut do sítě mezinárodních ornitologických stanic. Výtok z toho rybníka se nazývá Novozámecká průrva – ve skále vytesaný kanál 175 metrů dlouhý, 7 metrů široký a 14 metrů hluboký. Kolem dalších rybníků ( Holanský r. ) vesnic Litice, Blíževedly a Skalka jsme začali stoupat do pískovcového labyrintu skal. Na konci obce Skalka jsme se zastavili u parádního lesního občerstvení. Po dostatečném občerstvení zmrzlinou a pivem jsme vyrazili ke skalnímu útvaru Husa po tzv. Husí cestě. Tento pískovcový hřbet má neobvyklé geologické jevy – skalní okna, pískovcové stalagnity s miskou na vrcholu. Po Husí cestě – hřebenové lesní cestě, částečně tesanou v pískovcové skále dlouhá 10 km jsme dojeli do městečka Dubá a odtud přes vesničku Korce a sjezdem přes vesničku Tachov až k ubytování.
Dnes jsme najeli na 65 km.

4. den – Autobusem do Mělníka. Vysedáme u plovárny a řádným stoupáním se ubíráme k centru města – k k vyhlídce na soutok řek Labe s Vltavou. Krásný pohled z vyhlídky na obě řeky a starší zdymadlo v bočním rameni řeky. Někteří si to ještě vyšperkovali pohledem z vyhlídkové věže zdejšího kostela. Děláme nezbytné fota naší cyklistické skupiny do kroniky a poté vyrážíme vstříc Kokořínsku. Přes Chloumek kolem vysílače po červené tur. Značce se dostáváme do vesničky Lhotka odkud nás vede cesta č. 142 údolím ke Kokořínu. Hradu protáhlého půdorysu dominuje 38 metrů vysoká věž s kamennou helmou. 2 km na sever od hradu se nalézá skalní útvar Pokličky. Dále v Kokořínském dole míjíme rybník Stříbrník se skalním bytem ve skalním bloku nad rybníkem. Po cyklotrase 143 se vydáváme vstříc kopci na kterém nás čeká Vrátenská rozhledna ( 508 m. ). Z této 48 metrů vysoké rozhledny je krásný kruhový výhled na Říp, České Středohoří, Ještěd, Ralsko, Bezděz a Kozákov, za dobré viditelnosti i Jizerské hory a Krkonoše. Z Vrátenské hory ( rozhledny ) je to již jen 3 kilometry k hradu Houska – zvláštnímu hradu opředeným čertovskými historkami a pověstmi. Však to dokazuje i muzeum pekla na hradě. Upod hradem Houska si dopřáváme borůvky, kterých je tady neúrekom. Přes Blatce, Ždírec, Tachov se ubíráme k našemu dočasnému domovu – poslův mlýn. Večer a dlouho do noci zní od našich bungalovů kytara a zpěv známých i neznámých trampských písniček.
Dnes jsme najeli na 70 km.

5. den – A je tu poslední den našeho cyklozájezdu po Máchově kraji. Vyjíždíme ráno z ubytování do krásného dne vstříc hradu Bezděz. Po písčitých lesních stezkách – kde i zastavujeme opět na borůvky ( tzv. Máchova cesta ) se blížíme k Bezdězu. K samotnému hradu musíme poslední kilometr absolvovat po svých, jelikož je k hradu zákaz jízdy na kole. Tento gotický hrad je národní kulturní památkou. Dnes je s nádhernou vyhlídkou z 30-ti m vysoké Velké hradní věže a s gotickou kaplí, jež je architektonickým klenotem ranné gotiky ve střední Evropě, významnou dominantou Máchova kraje. Přes městečko Bělá pod Bezdězem, obec Čistá a Hrdlořezy zakončujeme cykloputování na nádraží Debř, kde nakládáme kola a vydáváme se směr Hukvaldy.
Dnes jsme najeli 35 km.
Celkem jsme najeli za 5 dní na 285 km.

Napsat komentář