Již poněkolikáté se asi 20 hukvaldských turistů sešlo u garáží autobusů v Kozlovicích, aby v tento svátek uskutečnilo výstup na Ondřejník.
Po nezbytné ranní šmigrustačce, kdy jsme vstoupili z autobusu byli chlapi obdarování velikonočními dárečky, sladkostmi a dalšími drobnostmi, jsme se vydali po žluté turistické značce vstříc Ondřejníku. Počasí nám doslova hrálo do noty a čím výše jsme stoupali k vrcholu, tím byly výhledy do Podbeskydí krásnější. Slunce hřálo ostošest a tudíž jsme se sebe sundávali zbytečné vrstvy oblečení, které jsme měli na sobě. K chatě na Ondřejníku jsme dorazili těsně před desátou a opět, jako každoročně, jsme zkoušeli jaká, že bude obsluha v chatě. Opět nezklamali – nestačili jsme se divit. Raději jsme tedy seděli venku na zahrádce, kde bylo úžasně krásně. Děvčata se pochlubila velikonočními pochutinami, které daly k nabídnutí na stůl.
Jelikož se blížila dvanáctá hodina a holky byly už nervózní, tak jsme se zvedli a upalovali jsme směr Lhotka. jako vždycky dostali chlapi od děvčat co proto před hospůdkou ve Lhotce. Sice byla zavřená, ale jako loni, nám mladej kluk otevřel a bylo to nebe a dudy oproti obsluze na Ondřejníku. Plná hospoda a v pohodě stíhal.
Výlet jsme zakončili na Koupališti – nachodili jsme 15 km za úžasného počasí a fajn pohody.
