Ukončení cyklosezóny jsme absolvovali v Orlických horách. Na tři dny jsme navštívili zajímavou oblast plnou řopíků, dělostřeleckých tvrzí, bunkrů, ale i zajímavých vesniček.
Páteční trasa byla převážně z kopce – autobusem jsme se nechali vyvézt až k rozhledně Suchý vrch a odtud jsme sjížděli kolem dělostřeleckých pevnůstek – za zmínku stojí hlavně pevnost Bouda. Odtud jsme dále klesali lesem až do velmi malebné vesničky Těchonín s krásnými roubenými stavbami. Trasa vedla převážně po cyklostezkách bez nějakého velkého provozu. Navštívili jsme Jeblonné nad Orlicí kde jsme poobědvali, prohlídli jsme si pěkné náměstí de zvláštní kašnou ( obrovská dřevěná lžička, která se překlopí když se naplní vodou ) a vyrazili jsme dále přes Sobkovice, Bořitov, Nekoř k přehradě Pastviny. U hráze jsme obdivovali několika kilogramové a až metrové ryby, které se vyhřívaly pod hladinou. Počasí nám dnes opravdu přeje. Od přehradyPastviny jsme zamířili po zelené tur. značce pěkným údolím kolem říčky Orlička do Českých Petrovic známých díky sjezdovému lyžování na trávě. Odtud dále přes Čihák až k Zemské bráně. Řeka zde vyhloubila skalnaté údolí táhnoucí se několik set metrů k Pašerácké lávce. Za zmínku stojí i kamenný most přes řeku s jedním obloukem. Ubytování jsme měli zajištěno nad Zemskou bránou v Orlické chatě u Rampušáka.
Druhý den jsme začali trochu zhurta. U Zemské brány jsme absolvovali i cykloturistiku proloženou i nošením kol až k Pašerácké lávce. Ale stálo to za to, protože příroda kolem Divoké Orlice je krásná. Pokračovali jsme dále po modré tur. značce kolem řeky až do Klášterce nad Orlicí. Někteří si to ještě zpestřili pěkným výjezdem nad řekou – pravda je taková, že někdy se muselo vedle kola i jít. A opět kolem přehrady Pastviny – po druhém břehu než v pátek přes vesnici Nekoř, Šedivec až do Letohradu. Některým to nedalo a museli navštívit zdejší biatlonový areál. Většina si tady v městě chtěla dát oběd, ale s hospůdkami to tady bylo trochu na štíru. Takže někteří vzali zavděk nádražním bufetem, kde ale byly takové velké porce s příznivými cenami, že asi udělali dobře když se tam zastavili. Zbytek vzal zavděk zámeckou restaurací. Po obědě přes Písečnou, Žampach – tady jsme vynechali prohlídku zříceniny, Hejnice a Českou Rybnou jsme dojeli až do Helvíkovic kde jsme navštívili rodný dům Prokopa Diviše. Dále za dva kilometry nás čekalo městečko Žamberk. Tady jsme si udělali delší přestávku a vystoupali jsme na krásnou Tyršovu rozhlednu, kterou domácí nazývají Rozálka. Odtud bylo krásně vidět do okolí. Ještě jsme zavítali do zdejšího pivovaru a okusili jsme pivo Jelen. Vydali jsme se směr Kunvald kde jsme projížděli historickými místy vzniku Jednoty bratrské. Trochu jsme byli na štíru s časem, tak jsme přidali do pedálů a přes Bubnov a Zaječiny, dále po červené značce kolem malých řopíků jsme lesní cestou dojeli až k našemu ubytování do Orlické chaty. Paní chatařka s personálem pro nás připravili bohatou večeři i s přípitkem a pak už byla volná zábava až do pozdních hodin.
Třetí den jsme vyrazili za nízkých teplot kolem Zemské brány přes Čihák do Českých Petrovic. Trochu nás i zlobil vítr, který byl tady „ nahoře „ dost nepříjemný. Z Českých Petrovic stoupáme k vyhlídkové chatě a odtud prudkým sjezdem sjíždíme do Mladkova. Projíždíme Mladkovem a kolem řeky Tichá Orlice jsme zamířili do Lichkova. Ještě před Lichkovem jsme náhodou u zemědělské farmy objevili prodejnu domácích sýrů a jako bonus navíc se tady prodávalo točené pivo. To by byl hřích takovou zastávku vynechat. Po odpočinku míříme kolem malých dělostřeleckých tvrzí po rovině, ale s nepříjemným protivětrem do městečka Králíky. Ve městě plno lidí, protože na náměstí probíhá pouť, tak raději mizíme do zdejšího hotelu na závěrečný oběd. Většina zamířila už do cíle do Červené Vody, malá skupinka si ještě prodloužila trasu na kopeček Hedeč nad městem Králíky. Zde si prohlédli křížovou cestu, klášter Hedeč Hora Matky Boží a kostel Nanebevzetí Panny Marie. V Červené Vodě jsme naložili kola a zamířili jsme k domovu.