Pochod se uskutečnil v sobotu 19. března 2022, zúčastnilo se na 104 turistů. Následující příspěvek poslal pan Vladimír Procházka z Troubska:

„Na Hukvaldy, lépe do Dolního Sklenova, jsem jezdíval ve školním věku na prázdniny, takže se dá říct, že jsem je zrovna letos neobjevil. Hůrky pro mě nejsou úplně neznámý pojem – dokonce jsem se kdysi občerstvil sodovkou u Kociána. Kazničov byl „zakázaný“ kopec. Přes oboru se dalo dojít do hospůdky U Harabiša, ale od cesty ani metr napravo, ani nalevo. A Kazničov lákal svým tajemstvím, svou zarovnanou výškou (tehdy se uvádělo rovných 600 m) i tím, že byl zakázaný.

Proto jsem byl rád, když jsem se od známých dověděl, že Hukvaldské KČT začíná turistickou sezónu akcí Kopce naší obce a s požehnáním správce obory vede trasa i přes Kazničov. Jeden den v roce. A to byla výzva, která se neodmítá.

 Na Josefa, v půl desáté u brány obory. Nevím, jaké známé Hukvaldští turisté mají, ale počasí bylo nádherné. Ze společné fotografie na vrcholu Kazničova, se dalo spočítat přibližně osmdesát, určitě spokojených účastníků. Bylo jen škoda, že výhled pokazil opar v údolí.

 O náročnosti této akce jsme se přesvědčili už při sestupu na Palesky. Rozdíl ve fyzických možnostech zúčastněných se tak projevil hned po zdolání prvního kopce ve vaší obci. Myslím, že se ani nedá divit, je li Kazničov přístupný jednou v roce, využijí toho i ti, kteří si rozhodně celou trasu projít netroufnou. A možná se k nim přidají i jiní, kteří se po minutí Větřkovické hůrky vyšplhají přes Fojtovy na Větřilovy vrchy se zvoničkou a od Richarda se jim už dál nebude chtít. 

 Myslím si, že i organizátoři pochodu s tím počítají a nebudou se zlobit, že přes hůrky na koupaliště trasu prošlo jenom torzo zúčastněných. Proto patří poděkovat těm zdatným, poděkovat Hukvaldskému KČT a vedení obory, že nám ten Kazničov dopřáli. Přiznám se, že ani já jsem „nedošel“, omlouvám si to příliš dlouhou cestou „na otočku“, ale slíbil jsem si, že ještě letos vyrazím od Richarda a pokud nezabloudím, zdolám zbývající čtyři vrcholy.

Zdrávi došli!

Vladimír Procházka, Troubsko“