Ve dnech 2.2. – 4.2.2024 KČT Hukvaldy zorganizovalo tradiční zimní lyžařský zájezd.

Tentokrát se před odjezdem neprojevila příliš velká nemocnost účastníků mezi dětmi, a tak jsme mezi sebe přivítali „smečku“ skoro 10 mladých lyžařů ve věku do 16 let. Velká část z nich dokonce ráda provětrala své běžky. Celkově se zájezdu zúčastnilo 31 lyžařů.

Místo ubytování ani program prvního dne jsme neměnili. První den dopoledne nás autobus dopravil na spodní stanici lanovky na Paprsku. Sjezdaři a jeden skialpinista využili tamější sjezdovku a zbytek se proběhl nebo prošel na běžkách ve výborně upravených stopách střediska Parsek. Ti, kdo se odhodlali na běžkách nakonec sjet i na parkoviště, bohužel už pocítili výjimečnost letošní zimy, kdy byly stopy až extrémně namrzlé a sjezd nebyl příliš příjemný. Do Starého Města jsme tentokrát kvůli sněhovým podmínkám sjet nemohli, Dalimilovu rozhlednu jsme však přesto mohli vidět. Doprava na ubytování už proběhla daleko klidněji než loni a hned na první pokus.

Druhý den jsme se vydali do lyžařského střediska na Dolní Moravě. Sjezdaři mohli sledovat závody na snowboardech a využít tamější dlouhé sjezdovky nebo jejich Skybridge 721 se Stezkou v oblacích. Počasí však už příliš nepřálo, protože sluníčko se na nás během dne vůbec nepodívalo. Část běžkařů vyrazila na běžkách přímo od chaty a společně se skupinou, která se nechala do stop vyvézt lanovkou v Dolní Moravě využila upravené stopy mezi Dolní Moravou a chatou Návrší. Na konci dne část z nich sjela po sjezdovce v Dolní Moravě zpět k autobusu a druhá část dokonce zvládla sjezd zpět k ubytování ve Vojtíškově. Odhaduji, že všichni najeli minimálně 20 km a byli velice spokojeni.

Poslední den už se naplno projevilo počasí letošní zimy a bylo deštivo. Jelikož se zájezdu zúčastnila i jedna školení instruktorka lyžování, postarala se na sjezdovce o děti dychtivé po lyžování a zbytek účastníků už raději pojal tento den jako vycházkový. Navštívili jsme Chatu Návrší a někteří okolí sjezdovky. Sjezdaři bohužel vcelku služně zmokli. Život jsme si osladili alespoň vyhlášenými trubičkami, které se ve Starém Městě pečou a domů jsme dorazili kolem 19:00.

S odstupem musíme konstatovat, že tento termín na začátku února byl letos pravděpodobně poslední, kdy se snad o podmínkách v Jeseníkách dalo hovořit jako o podmínkách zimních.

Martin Raška