A úplně nová akce našeho odboru turistů. Vyrazili jsme na jižní Moravu, kde KČT Hodonín organizuje první sobotu v měsíci říjnu počínaje rokem 1977 Pochod slováckými vinohrady.
Vypravili jsme z Hukvald celý autobus ( 38 lidí ) a brzy po deváté jsme byli v Hodoníně.

Prošli jsme si náměstí, kde byla samozřejmě zavřená vyhlídková věž. Ještě, že aspoň bylo otevřeno íčko. Pořadatelé připravili 4 trasy : 22 km, 16, 14 a 8 km. 22 a 14-ti kilometrová trasa vedla z Hodonína a 16 a 8-mi kilometrová trasa vedla z Dolních Bojanovic. Trasy vedly převážně rovinatým a mírně zvlněným terénem, především po polních a lesních cestách, mezi vinohrady a areály vinných sklepů několika slováckých obcí, většinou po turisticky neznačených trasách. Letos se tohoto pochodu zúčastnilo na 3000 účastníků, takže jsme stále cestou někoho předcházeli a potkávali. Každou chvíli jsme narazili na stánek s burčákem, vínem, slivovicí a dalším občerstvením. Jelikož nám počasí přálo, bylo na co se dívat. Krajina tady je rovinatá, tudíž jsme v dáli viděli pohoří Pálavu atd. V samotném cíli naší trasy v Čejkovicích jsme navštívili vinařství Sýkora s pěkným sklípkem a velmi dobrým burčákem. Ubytování v zemědělské a.s. bylo fajn. Večerní posezení bylo bez kytary, i když Jirka Ondříček alias Mlynář se snažil sehnat ve vesnici kytaru. Ale sehnal jen cimbál a dvoje housle.
   Po vcelku pohodové noci – vlastně jen Jirka Ondříček měl trochu problém se svým burčákem. Hlava mu to nebrala – večer měl ještě 3 litry burčáku a ráno jen 1 litr. Prostě asi trochu vyprchal.
   Na dopoledne jsme měli objednanou exkursi v bylinkovém ráji Sonnentor v Čejkovicích. Tato exkurse v moderním závodě na zpracování čajů a koření byla zajímavá. Zhlédli jsme provoněné sklady, výrobní prostory a celou trasu zrození nálevového čajového sáčku od výkupu bylinek z regionálních farem až po samotnou výrobu v Čejkovickém provozu.
   Po exkursi jsme si prohlédli Čejkovice – zámek se zahradou a zámeckým parkem, vinařství Sýkora, kde jsme si dokoupili výborný burčák. Na Templářské sklepy už nám ale nezbyl čas. Autobusem jsme se přemístili do vesničky Modrá, kde jsme navštívili Archeoskanzen představující ideální podobu slovanského opevněného sídliště – hradiska s funkcí mocenského centra z doby Velké Moravy ( 9. století ), vodní expozici živých ryb a také nedaleký Velehrad s bazilikou, krásným parkem a přilehlými církevními stavbami.
   Měli jsme co dělat, ať všechno projdeme do odjezdu autobusu.