Dívám se z autobusu na míjející se krajinu, města a taky billboardy. Skoro všechny si pronajaly politické strany Slovenska, na kterých agitují svoje občany k účasti ve volbách, konající se v příštím týdnu. Je neděle 28.2.2016 a já se vracím z podařeného třídenního zájezdu do lyžařského střediska Donovaly.
V pátek 26.2, jsem se ráno s dalšími dychtivými a těšícími se, posbírala na Hukvaldech a jeho okolí do autobusu. Proč Klub Českých turistů Hukvaldy, vybral lyžařský zájezd zrovna do lyžařského střediska Donovaly, ještě netuším, každopádně se těším minimálně stejně jako oni. Jedu s nimi poprvé a jeví se, že jsou správná parta. Nasedají jak rodiny s dětmi, tak mladí, nechybí ani střední věk bez dětí a taky se přidává několik zdatných seniorů. Sotva vyjedeme, rozjíždí se v autobuse naplno diskuze, kdo dnes půjde na běžky a kdo lyžovat. Spousta je jich ještě nerozhodnutých, mají totiž sebou výbavu pro oba tyto sporty. Nikdo z nás netuší, jaké jsou sněhové podmínky přímo na místě, i když příroda nás navnaďuje na dobré lyžování, protože z oken vidíme, čerstvě napadaný sníh. Po pár hodinách jízdy, zastavujeme na parkovišti, u kterého máme zajištěno ubytování v Chatě pod Magurou. Je to přímo pod hlavní sjezdovkou a toto je pro mne více, než příjemné zjištění. Rychle přezout boty, vzít lyže a hurá na svah, ubytování proběhne až po lyžování. Pro mne začátečníka, se mi zdá lyžování na hlavním svahu náročné. Přece jenom jsem začala s lyžováním teprve vloni a ještě nemám tu správnou jistotu. Na svahu se k mé radosti, seznamuji se dvěma účastnicemi zájezdu, Martou a Světlanou. Držím se poblíž nich a jsem jim vděčna, že mne vzaly do party. Večer pak jsem řádně unavená, ale dobrá večeře a zjištění, že s novými známými jsem i na pokoji, veškerou moji únavu zahání. A to je dobře, protože je přichystán program, kterého se chci zúčastnit. Prodávají se losy, organizátoři chtějí, ať se prodají všechny………. chápu jejich snažení, vždyť výtěžek jde na podporu dětského turistického oddílu ve škole na Hukvaldech. Netrvá to dlouho a losy jsou prodány, navíc se podaří rozjet čepování piva a tak se může začít losovat. Vylosovaný los nejenom že vyhrává, ale dotyčný si následně vylosuje svoje číslo ceny (jsou to samé užitečné věci) + každý třetí vylosovaný má za úkol předvést něco v pantomimě. Stopuje se, za jak dlouho to my ostatní uhodneme a nejlepší tři předvádějící, dostanou na závěr ještě hodnotnou cenu. Z mých losů jsou dva výherní a ještě se mi podaří vytáhnout pantomimu. Ukazuji záchodovou štětku a kuří oko, no nejsem časem mezi nejlepšími, ale myslím si, že se toho zhošťuji se ctí. Všichni se bavíme a tak večer v mžiku uteče. Na druhý den moje společnice z předešlého dne odjíždějí na běžky a já se vydávám prozkoumat další část lyžařského střediska přes cestu na druhou stranu. Sněhu trochu ubylo, ale lyžovat se dá pořád dobře. Mile jsem překvapena, co všechno toto středisko nabízí a to nejenom pro zdatné lyžaře, ale i pro nás začátečníky, rodiny s dětmi, děti samotné a taky pro snowboard. Nechávám se vyvést čtyřsedačkovou lanovkou, pomou, kotvou, to vše bez větších front, v poledne ochutnávám polévku v restauraci pod svahem a tady je to taky bez fronty. Spokojeně vy lyžovaná se vracím odpoledne na ubytování a po naplnění hladového žaludku se vydávám na 10.ročník festivalu Donovaly Fest, kde hlavní hvězdou je zpěvák Vašo Patejdl & Band. Pódium postavili přes noc přímo pod okny naši chaty, takže ani tady to nemáme daleko. Podupávám si do rytmu hned v první řadě a užívám si přítomnosti. Po nabažení slovenských hvězd se ještě scházíme na chodbě chaty, kde se mezitím připravilo provizorní sezení a pohoštění. Dopíjíme, dojídáme zásoby, vykládáme si a do toho občas zahraje na kytaru pro změnu naše hvězda Slávek a jeho žena Pavla, Jirka, Liba, Evča, Petr, Marta, Světlana a jiní zdatní zpěváci, nadšeně zpívají. V neděli sbalíme naše věci, vystěhujeme pokoje a ještě naposledy se rozprchneme po okolních svazích si naplno užít posledního lyžování. Kdoví, jestli ještě letos nějaké lyžování bude, když počasí je se sněhem tak skoupé. Na 15 hodinu je nahlášen odjezd, po společné fotce nasedáme do autobusu a zamíříme k domovu.
Teď, při zpáteční cestě už vím, proč bylo vybráno lyžařského střediska Donovaly. Jeto totiž kouzelné místo, které splňuje veškeré nároky lyžařů. Moje velké poděkování patří všem organizátorům tohoto zájezdu a taky všem milým lidem, které jsem tu mohla poznat.
Za přispění Jirky Strakoše, přidávám trasy běžkařů, protože ani oni, tyto tři dny nezaháleli:
První den šli – Donovaly, Jelenské skály přes Horný Šturec na Šachtičky – cca 15 km. Zde měl čekat autobus. Dojel, ale jenom do dědiny Špania Dolina a proto následoval ještě 30 minutový sešup do nádherné starobylé hornické obce.
Druhý den přejíždějí na Kremnické vrchy a autobusem vyjíždí na lyžařské centrum Skalka. Jedou po hřebenové trase Mýtny vrch a sedlo Tři kříže, pak sjíždí po modré značce na rekreační středisko Toliar – cca 17km.

Třetí den částečně kopírují trasu prvního dne a pak využívají místní lyžařský okruh a vrací se na Donovaly – cca 17km

Se vzpomínkou na vás všechny, Eva Blažková.
PS. Pokud to bude možné, ráda se znovu zúčastním.