V červnu se uskutečnil na Šumavu již druhý, tentokrát 5-ti denní zájezd. Letošní pobyt na Šumavě byl zaměřen na poznávání krajiny kolem Lipenské přehrady.

1. den
Po rychlém vyložení kol vyjíždíme z Vyššího Brodu z parkoviště Mariarast po žluté značce. Jelikož jsme z autobusu i odpočatí, snad 3kilometrový kopec nedělá většině cyklistů problém.

Projíždíme Mnichovicemi do Krásného Pole – tady obdivujeme nádherné šumavské panoramata. Zastavujeme se u kapličky, kde někteří vylézají na starou vojenskou hlásku. Odtud vidíme poprvé Lipenskou přehradu. Pokračujeme přes Spáleniště, Multerberské rašeliniště do Pasečné – tady konečně po 20 km jízdě na kole doplňujeme tekutiny v nové venkovní hospůdce a poprvé ochutnáváme pivo Pardál. Bylo až nepříjemně parné vedro a s jazykem na řidítkách dorážíme na Vítkův Kámen ( 1035 m. ). Odměnou za prudké stoupání nám byla panoramatická vyhlídka na vodní nádrž Lipno a okolí. Vítkův Kámen – druhá nejvýše položená zřícenina hradu v Čechách. Zčásti je zachovalá velká obranná třípatrová hranolová věž na skále. Při inverzi je možno shlédnout i Alpy. Pokračujeme dále Vltavickou cestou kolem Lipna přes bývalý Kyselov kolem Kyselovské zátoky, Račické zátoky, přes Přední Zvonkovou, Bližší Lhotu, Nové Chalupy do Nové Pece, kde jsme měli zajištěno ubytování v penzionu Primula. Všichni obdivovali kondici nejstaršího účastníka zájezdu pana Bohumíra Laníka z Fryčovic narozeného v r. 1920.
Následující tři dny jsme volili buď individuální trasy podle svých představ, nebo jeli podle navrženého programu, který nabízel tyto trasy :

2.den
Vyjeli jsme k šumavskému hraničnímu pásmu – přesněji do osady Klápa, kde jsme navštívili Muzeum vorařství a Muzeum Schwanzberského kanálu. Podívali jsme se na plavební kanál a na kolech jsme vyrazili kolem něj směr Rossbach, Rosenaurova kaplička, Jelenní vrchy a dále ke Stožci. Obklopovala nás nádherná krajina kolem obce Stožec. Tady jsme na Mlýnském potoce objevili malou vodní elektrárničku – majitel nás provedl po ní, navštívili jsme geopark va Stožci a zamířili jsme ke Stožecké kapli – kulturní národní památce – dřevěné poutní kapli P. Marie. Vystoupali jsme i na Stožeckou skálu, odkud je výhled na masív Trojmezné hory a Alpy. Jelikož se na obloze sbíralo k dešti, tak jsme ujížděli do Nové Pece kolem Vltavy po krásné asfaltce.

3.den
Vyrazili jsme k Plešnému jezeru a to Jelenským údolím do obce Jelení, kde jsme objevili tunel se vstupním a výstupním portálem Schwarzenberského plavebního kanálu. Odtud jsme po zelené značce dojeli k Plešnému jezeru. Plešné jezero ( 1090 m. ) – ledovcové jezero. Přímo u hráze upoutá pozornost kámen s vytesanou korunkou a nápisem, vytesaným na památku první návštěvy prince Jana ze Schwarzenberku. Vystoupali jsme i na vrchol Plechý ( 1378 m. ) – je to nejvyšší vrchol Šumavy. Je tvořen výrazným seskupením žulových skal a balvanů – dnes odtud není moc dobrý výhled. Na zpáteční cestě k jezeru jsme navštívili Sttiferův pomník – 14,5 metrů vysoký obelisk nad jezerem. Opět jsme se napojili na cestu do Nové Pece.

4. den
Vyvezli jsme se vláčkem z Nové Pece na hranici do osady Nové Údolí. Navštívili jsme Muzeum Pošumavských železnic ve starých železničních vagónech. Překročili jsme hranici přes přechod určený jen pro pěší a zamířili jsme si to do městečka Haidmuhle. Bylo vidět, že jsme v Německu. Všude až nepřirozený pořádek a klid. Krásnou asfaltkou a nepříjemným až 10-ti km stoupáním jsme dorazili na vrchol Třístoličník ( 1311 m. ). Je nutno říci, že se velmi ochladilo a na řadu přišly i rukavice. Sjíždíme z vrcholu po německé straně hranice po modré značce a lesní cestě č. 6 – po levé ruce máme nad sebou hřeben : Vysoký hřbet, Trojmezí, vrchol Plechý, kola již musíme vést a uklidňuje nás jen to, že na tuto stezku nesmějí koně ( aspoň značka jim to zakazovala ). Po krkolomné stezce dorážíme na hranici k Rakouské cestě ( 1020 m. ) na přechod pro pěší. Dostáváme se opět ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu k viaduktu u Rossbachu pod Kobylí hlavou. Vyrážíme proti proudu po modré značce a můžeme se kochat uměleckým dílem tohoto kanálu. Míjíme Rossenauerovu kapličku, dojíždíme do Jelení a odtud Spálenou cestou míříme do Nové Pece. Večer jsme byli pozváni – celé naše osazenstvo – naproti do statku na svatbu. Trochu nás to překvapilo, ale využili jsme toho a svatbu jsme si užili. Snad i svatebčané nebyli moc překvapeni z naší návštěvy.

5. den
Vyjíždí z penziónu každý podle sebe. Autobus na nás čeká ve Frymburku a tak vyrážíme kolem Lipenské přehrady přes Pernek, Horní Planou, Černou v Pošumaví do Frymburku. Je nádherné počasí a cesta ubíhá rychle. Prodlužujeme si trasu až do Lipna nad Vltavou a tady na hrázi nakládáme kola do přívěsu a dopíjíme poslední piva v poslední bečce. Chvilku ještě hledáme zbloudilého našeho cyklistu pana Laníka a po tomto malém zdržení vyrážíme k domovu.

V těchto 5-ti dnech jsme najeli na 300 km po nádherné šumavské krajině. Trasy kolem Lipenské přehrady a v bývalém hraničním pásmu jsou ideální pro cykloturistiku. Smůlu jsme měli snad jen v tom, že náš řidič autobusu „ Bohuš č. 2 „ byl takovej trochu zvláštní.