Okolo dne dětí je vždy naplánován zájezd rodičů s dětmi. Letos se trochu odvážně vyzkoušelo blízké příhraničí. Odvážně proto, že jsme měli obavy, zda někoho neodradí nutnost pasu či občanského průkazu pro své děti. Naštěstí se to nestalo, jely jako již obvykle dva autobusy s počtem 82 účastníků. Autobusy dojely do vesnice Jaszowiece v Polsku, je to výchozí místo lanovky, která vede pod vrchol Velké Čantoryje. Odtud jsme se po červené vydali na vrchol (1,5 km asi 40 minut). Možnosti sjet lanovkou zpět, kde čekal autobus, nikdo nevyužil. Pro úspěch rozhledny neplatí jen to, že musí být otevřená, nýbrž i dobrá viditelnost. Nám to vyšlo. Rozhledna patří k těm mladším, je otevřená od roku 2002 a je vysoká 29 m. Bylo jasné, že pokud se budeme chtít společně vyfotit, tak je u rozhledny jediná šance, protože možností jak se dostat dolů bylo z Velké Čantoryje, která se nachází 995 n. m. mnoho. Po návštěvě rozhledny bylo možno se občerstvit ve více bufetech, nebo restauracích na polské i české straně. Do Nýdku, z kterého byl naplánován odjezd, scházeli turisté buď po žluté (1,4 km 40 minut), na rozcestí pod chatou Čantoryjí, pak po červené až do Nýdku (3,5 km 1 hodina), nebo po červené od rozhledny, kde po 700 m odbočili na zelenou Naučnou stezku Rytířská a po ní do Nýdku (4,6 km). Mimo tyto navržené trasy si některé skupinky prodloužili trasu a šli po česko-polské hranici, taktéž po Rytířské stezce, ale východně, tato trasa měla 11 km. V Nýdku byla možnost občerstvení v pizzerii u Radima a pak ve středu obce v kiosku Bouda. První došli v pohodě, ti poslední dobíhali před krátkou, ale intenzivní průtrží mračen. Na domluvenou prohlídku dřevěného kostela svatého Mikuláše v Nýdku už proto došla jen hrstka zájemců. Domů jsme odjížděli v 15:30.