Rok se sešel s rokem a opět je tu čas na podzimní cyklozájezd s KČT Hukvaldy. Tentokrát padl los na krásnou přírodu Bílých Karpat s vrcholy Velký Lopeník (911 m n.m.) a Velká Javořina (970 m n.m.). Tato lokalita není pro nás nikterak daleko, a tak jsme si mohli dovolit netradiční odjezd až 8 hodin ráno.

Autobusem jsme zamířili do Luhačovic, kde byl start cyklotrasy prvního dne směr ubytování v malebné vesnici Nivnice. Počasí bylo nadstandardní a těžko jsme si mohli přát lepší, navíc vydrželo celé tři dny.

Od luhačovické přehrady jsme vyrazili přes lázeňskou kolonádu po žluté směr Rudimov. Hned ze startu na nás čekala doslova punková jízda cestou necestou přes les plný popadaných stromů, které jsme museli místy přelézat. Po několika kilometrech jsme se naštěstí prokousali na normální silnici a mohli pokračovat přes Rudimov do Bojkovic, kde jsme se podívali k veřejnosti nepřístupnému zámku Nový Světlov. Jelikož jsme vloni na podzim chyběli na pěšárně s cílem Velký Lopeník, rozhodli jsme si lehce upravit plánovanou trasu prvního dne a v naši šestičlenné skupince jsme se vydali i na tento kopec. Pokračovali jsme tedy přes vesnici Komňa na Mikulčin Vrch a pak se vydali na rozhlednu na vrcholu Velkého Lopeníku, kde jsme se pokochali krásnými výhledy do okolí.

Z vrcholu jsme sjeli do Bystřice pod Lopeníkem a pokračovali na ubytování, které bylo také nadstandardní a to v pokojích a apartmánech Hotelu Savary. Po sobotních 55 km bodla výborná večeře u svatební tabule novostaromanželů Kučových J, dobré pivko i nálada.

V neděli byl naplánován výjezd k vysílači na Velké Javořině. Ráno v 9 hodin se postupně tvořily skupinky a vyrazili jsme cyklostezkou a lesními cestami přes rozhlednu Obecnici směrem na vrchol Velká Javořina, kde jsme se sjeli i s ostatními členy zájezdu a mohli udělat společné foto. Pak jsme se vydali na oběd do nedaleké Holubyho chaty na slovenské straně kopce.

Po posilnění jsme se vrátili zpět do ČR a užili si dlouhý sjezd až do vesnice Velká nad Veličkou, odkud se plánovaná trasa ubírala směr ubytování v Nivnici. Mne a Míšu v okolí ještě zaujala rozhledna Radošov a poutní místo Svatý Antonínek, a tak jsme si trasu ještě o něco natáhli na konečných 90 km. Opět následovala výborná večeře, pivko a griotky u svatebního stolu, tentokrát novostaromanželů Strakošových.

Třetí den jsme se měli původně vracet směrem do Luhačovic, kde bychom se nalodili na náš cyklobus, ale organizátory napadla dobrá myšlenka přemístit místo naložení do Velehradu a cestou se podívat na  Vlčnovské Búdy a do Uherského Hradiště, kde probíhaly slavnosti vína, hlavně teda asi burčáku. Naše skupinka dala přednost před burčákem výletu na hrad Buchlov a z něj krkolomnou cestou kolem kaple sv. Barbory do Velehradu, kde nás okouzlilo tamní poutní místo s bazilikou sv. Cyrila a Metoděje. Pak už následovalo naložení kol a naražení bečky pivka věnované tentokrát Miluškou Mynarčíkovou a my ji za to moc děkujeme, přišlo vhod!

Cyklovýlet opět nezklamal, děkujeme organizátorům Slávkovi Kovalovi a Petrovi Kučovi a už teď se těšíme na další společné v roce 2022.

Za naši skupinku Aleš Drlík